Má-li problém řešení, nemá cenu dělat si starosti, ... nemá-li, starosti nepomohou...

Siddharta Gautama

Buddhova první přednáška...čtvrtá část

7. listopadu 2006 v 21:22
Buddha se tedy rozhodl, že předá své vědomosti ostatním. Vyhledal tedy pět asketů, se kterými se dříve setkal. Jakmile ho uviděli přicházet, chtěli ho ignorovat. Domnívali se, že se vzdal hledání, když nenásledoval jejich cestu, která vede k osvícení.
Nakonec je ale opravdu přesvědčil, že dosáhl konečného stavu osvícení a mohl je poučit.
Buddha nejdříve radil, aby se asketi vyhnuli všem nesmyslným extrémům : přehnaný luxus nebo zbytečné trýznění sebe sama a nabízí tzv. "střední cestu".

Co znamená, shrnul do ČTYŘ VZNEŠENÝCH PRAVD:

1. pravda o utrpení
2. pravda o příčině utrpení
3. pravda o řešení příčiny utrpení
4. pravda o 8midílné stezce vedoucí k zániku utrpení - stezka je takto rozdělená : správné chapání, správné myšlení, správná mluva, správné konání, správné žití, správná snaha, správná bdělost a soutředění...

Buddha šířil své učení dalších čtyřicet pět let. A na čas se vrátil do rodného města, aby rodinu přesvědčil o své víře. Zemřel v osmdesáti letech na otravu jídlem.

ŽIVOT BUDDHY - konečné poznání...třetí část

5. listopadu 2006 v 21:44
Během svého osvícení Siddharta dospěl ke třem různým poznáním. Jako první viděl, jak několikrát umíral a znovu se rodil na svět. "Rozpomenul jsem si mnohé moje životy, tisíce a tisíce zrození. "Každé z nich se ukázalo v určitém detailu. A objevil jsem se tady."

Po otevření svého věšteckého "třetího" oka uviděl, že všechny bytosti se znovu rodí podle jejich činů, podle zakonů karmy. "Viděl jsem bytosti umírat a přicházet znovu na svět." Zjistil, že dobré chování vede ke štěstí a špatné vede ke strasti.

Jako poslední spatřil podstatu utrpení, jeho původ a nakonec způsob, jak se ho zbavit. Zkrátka tzv. čtyři vznešené pravdy. "Prostě jsem věděl, že další zrození není dále nutné, život byl prožit a co se stalo, stalo se. Nic noveho to nepřinese se znovu zrodit."

Ve věku třiceti pěti dosáhl Siddhárta osvícení a zasloužil si být nazýván Buddhou neboli "probuzením". Nejdříve si myslel, že jeho učení bude pro kohokoli příliš složité a těžké a neporozumí tomu. Ale potom si řekl, že alespoň hrstka lidí by mohla pochopit a mít přínos z jeho učení. V Bodha Gaya strávil Buddha tři až čtyři měsíce a poté se vydal setkat se světem, aby se podělil o své vědomosti.

ŽIVOT BUDDHY - a hledání záčíná...druhá část

5. listopadu 2006 v 0:45
Po opuštění otcova domu a své milované rodiny se Siddhárta vydal na cestu. Spával v lesich a žil jen z jídla darovaného lidmi, které potkával.

Hledal někoho, kdo by ho mohl naučit, jak se dostat o stupeň dál na své cestě. Mezi jeho učitele patřili například Alara Kalama a Uddaka Ramaputta. Díky jedné meditační technice, kterou mu ukázali, byl schopen dosáhnout vyšších stádií vědomí, ale cítil, že to nestačí ke konečnému osvícení.

Siddharta si uvědomil, že může dosáhnout osvícení, když svoje tělo vystaví mnoha extrémům. Někdy to znamenalo, že jedl pouze určitá jídla a jindy zase držel přísný půst. Postupem času byl víc a víc vyčerpaný a vyzáblý...Zjistil, že toto jednání nevede ke kýženému cíli.
Začal znovu jíst, navzdory pohoršení ostatních asketů, kteří si mysleli, že polevil ve svém přesvědčení a nakonec celé snažení vzdal. Opustil své druhy, kteří ho následovali a ocitl se znovu na cestě. Došel až k jedné rozložité smokvoni, která se měla stát jeho "stromem probuzení". Jeho srdce se zalilo vlnou soucitu a uvažoval nad utrpením ostatních a významu pomíjivosti života. Stavu probuzení dosáhl jedné noci za úplňku.
Jak tak seděl, jeho mysl se rozjasnila a byl ve stavu nazývaného jhana - radostném stavu, který mu přinesla hluboká meditace.

A tak po šesti letech, kdy za sebou zanechal spící ženu a dítě, dorazil na místo známé jako Bodha Gaya. Posadil se pod strom Bo. Odhodlán nevstat dokud nedosáhne nirvány. Zprvu se ponořil do stavu podobného transu a po nich proniknul k podstatě skutečnosti.

ŽIVOT BUDDHY - úplný začátek...první část

3. listopadu 2006 v 18:33
Buddha (znamená "osvícený" nebo "probuzený") se narodil v Lumbini na území dnešního Nepálu (tehdy Indie) kolem 6. století. Přesné datum není známo. Dali mu jméno Siddhartha Gautama.

Jeho otec Šuddhodhana byl velmi bohatý a významný král rodu Šákjů. Jeho matka Mahamaya (než se narodil měla sen o bílém slonovi, který jí vstoupil do pravého boku) bohužel zemřela týden po porodu, a tak ho vychovávala její sestra Mahapradžápati. Věštec prý předpověděl, že Siddharta se stane buď vekým králem, nebo uznávaným svatým mužem. Král se tedy rozhodl, že se postará, aby Siddhárta žil v co nejlepším přepychu a luxusu.

Legenda říká, že když se narodil, udělal sedm kroků a řekl : " Jsem ten nejvyšší na světě, jsem ten nejlepší na světě a první na světě. Je to moje poslední zrození a není potřeba dalších."

Bezpochyby byl obklopem bohatstvím a jeho rodina měla spoustu privilégií. Buddha říkal, že si užíval radovánek. Měl tři paláce, jeden na období deštů, další na léto a poslední na zimu. Rád poslouchal hudbu, kterou hrály pouze ženy.

Když bylo Siddhartovi šestnáct, oženíl se s princeznou Yašodharou a měli spolu syna jménem Ráhula.

Jeho otec se stále snažil ho uchránit před bolestí a utrpením světa. Siddhárta tak skoro neopustil zdi paláce a zdržoval se pouze v jeho těsném okolí. Vše bylo bezstarostně a radosné. Vnitřní nepokoj ale stále rostl a rostl, až požádal svého sluhu, aby mu ukázal, jak to vypadá mimo palác.

Při svých tajných vyjížkách spatřil starého muže, který se opíral o berle. Byl shrbený a jeho tvář byla pokryta hlubokými vráskami. Poté uviděl velmi nemocného muže a byl také svědkem pohřebního průvodu.

Tato zkušenost jím velmi otřásla a rozhodl se opustil svůj domov a najít lék na pomíjivost života a strast. Bylo pro něj moc těžké opustit domov a rodinu, když spali a bál se, když se jeho žena vzbudí, nebude mít to srdce odejít. Ale odešel... A tak začala jeho pouť za poznáním...
Soška matky Mahamay, jak se drží větve posvátného stromu před porodem Siddharty.

 
 

Reklama