Má-li problém řešení, nemá cenu dělat si starosti, ... nemá-li, starosti nepomohou...

ČTYŘI VZNEŠENÉ PRAVDY

ČTVRTÁ VZNEŠENÁ PRAVDA - 8MIDÍLNÁ STEZKA

6. února 2007 v 22:52
8midílná stezka popisuje způsoby, jak se vyhnout utrpení. Učil to tak Siddharta Gautama. Je to praktický průvodce etickým a duševním vývojem. Snaží se člověka osvobodit od desiluzí a pomahá porozumět všem věcem kolem nás.
1. SPRÁVNÝ POHLED
Jednoduše to znamená, že vidíme a opravdu rozumíme věcem kolem nás. Musíme pochopit, že všechno je pomíjivé a nedokonalé. Také nesmíme zapomenout na zákony karmy. Neméně důležitá je intuice a soucit s ostatními lidmi, kteří trpí. Měli bychom přemýšlet správně a podle toho by měli vypadat naše činy.
2. SPRÁVNÝ CÍL
Buddha ten cíl rozdělil do tří skupin : zbavení se touhy, projevení dobré vůle jako např. být schopen předejít návalu zloby a averze a nakonec snažení se nikomu neublížit a vyvolat v sobě soucit.
3. SPRÁVNÁ MLUVA
Slova mohou ukončit nebo naopak zachránit život. Také si mužete tím, jak mluvíte, udělat nepřátele a nebo najít své přátele. Slovy se dá začít válka nebo nastolit mír.
Buddha to shrnul do několika bodů :
1. nelhat
2. nepomlouvat
3. nemluvit hrubě
4. nemluvit naprázdno bez smyslu
Mluva by měla vyjadřovat přátelský postoj vůči ostatním. Člověk by měl použít slov jenom pokud je to nutné.
4. SPRÁVNÉ JEDNÁNÍ
1. neubližovat ostatním lidem i sám sobě ve smyslu spáchání sebevraždy
2. nekrást
3. nechovat se nevhodně
5. SPRÁVNÝ ŽIVOT
Človek by si ho měl zasloužit svým jednáním. Může být i bohatý, jestli všechno dokázal vlastní pílí.
1. vyhnout se zbraním
2. být v souladu s ostatními lidmi i zvířaty
3. nepracovat tam, kde se zpracovává maso
4. neprodávat jedy ani jiné toxické přípravky (patří mezi ně drogy a alkohol)
6. SPRÁVNÉ ÚSILÍ
Tady hlavně mluvíme o pevné vůli. Člověk ničeho nedosáhne, když se nedrží správné cesty. Je jednoduše zmatený. Síla smyslů je mnohdy silnější než správné úsilí, které si předsevzal. Musí stále bojovat.
7. SPRÁVNÁ VŠÍMAVOST
Vede k odstranění milných představ neboli klamů. To znamená sebeovládání a vyrovnanost.
8. SPRÁVNÉ SOUSTŘEDĚNÍ
Buddhistická metoda, jak dosáhnout plného soustředění, je meditace.

TŘETÍ VZNEŠENÁ PRAVDA - NIRVÁNA

2. února 2007 v 16:07
Nirvána je to hlavní, čeho se člověk věnující se buddhismu, snaží dosáhnout. Znamená to totiž konec soustavných tužeb a utrpení.

Často se nirvána přirovnává k ohni, který zhasnul nebo také se mu říká studená jeskyně. To druhé přirovnání by mělo v Buddhově době velkou odezvu. Byl by to totiž dobrý úkryt před horkým indickým sluncem.

Při snaze dosáhnout nirvány je důležité vyvinout velké úsilí. Není to vůbec jednoduchá cesta. Člověk musí vydržet a mít pevné odhodlání. Nejlepší je nemyslet tak usilovně na stav nirvány, ale soustředit se na správnou cestu životem.

DRUHÁ VZNEŠENÁ PRAVDA - PŘÍČINA UTRPENÍ

29. ledna 2007 v 22:29
Druhá vznešená pravda nabízí vysvětlení. Podle Buddhy utrpení pochází z naší touhy a očekávání. Někdy tomu také říkají chtíč. Tato potřeba je uvnitř hluboce zakořeněná, ale pokud chce člověk dosáhnou nirvány, musí se jí zbavit. Je to úplně jednoduché, najdeme příčinu utrpení a pokusíme se ji zmírnit. Tedy přinejmenším teoreticky.

Samozřejmě v praxi je to mnohem složitější. Když se podíváme na naše každodenní myšlenky, tak se tam nějaká tužba vždycky objeví. Má mnoho tváří - od těch malých jako chutě na čokoládu až po velké. Mám na mysli závislost třeba na drogách nebo alkoholu. Mluvíme hlavně o věcech, které dráždí lidské smysly. Vnímáme nádherná místa, krásné zvuky a také dobré chutě. Nesmíme zapomenout na ty nepříjemné věci.

Nabízí se tedy otázka, jak se zbavit příčiny utrpení, když je pro nás tak přirozené. V buddhismu existuje několik zbůsobů. Jedním z nich je velkorysost, která je přesným opakem touhy po něčem. Když lidem něco dáváme, tak se nechováme egocentricky. Myslíme na druhé a přejeme jim štěstí.

PRVNÍ VZNEŠENÁ PRAVDA - UTRPENÍ

20. listopadu 2006 v 0:31
První vznešená pravda je tzv. dukkha. Buddhismus se zabývá hlavně duševním stavem člověka. Samozřejmě nemusíte být buddhistou, abyste pochopil, že utrpení je bežnou částí lidského života. Každý trpí různým způsobem. Někdy se trápíme po fyzické stránce a jindy zase po emocionální stránce. Cítíme se frustrováni duševně prázdní. Velmi zřídka prožijeme den bez nějakého druhu utrpení. Moc to bolí při našem narození, jakmile stárneme, tak se sem tam ozve naše zdraví. Nemoc nám přináší utrpení a smrt také. Všeobecná nespokojenost, kterou často cítíme, je také určitý druh utrpení.

Buddha přišel na to, že utrpení nemusí být naším osudem. Vede k němu naše touha, o které se mluví v druhé vznešené pravdě. Dychtíme po věcech, co nemužeme mít - lpíme po věcech, které jsou od základu pomíjivé. Viděl, že existuje něco, co člověku pomůže se oprostit od utrpení a negativních emocí a tím je dosažení stavu nirvány.

Někdo říká, že buddhismus je vlastně pesimistické náboženství, ale není. Staví se tváří tvář utrpení a nechce mít iluze o životě. Učí, že utrpení jednou může skončit.

 
 

Reklama